Den finananční gramotnosti

Spořím si | 4.8.2020

Poštovní známky nabízí noblesní investici

Nejen dluhopisy, akcie a cenné papíry. Od finanční krize z let 2008 a 2009 ve světě roste zájem o alternativní investice. Mohou za to přebytky peněz na finančních trzích zvyšované tím, jak se centrální banky snažily podpořit ekonomiku, a velmi nízké, či dokonce záporné výnosy z klasických investic, zejména z dluhopisů. Příležitostí, jak investovat alternativně, se nabízí řada. Patří k nim mimo jiné i poštovní známky.
Poštovní známky nabízí noblesní investici

Na světovém filatelistickém trhu se ročně protočí přes 15
miliard dolarů, v přepočtu zhruba 350 miliard korun. Malých a velkých
filatelistů, kteří pravidelně investují do známek, je na světě 70 milionů. To
dělá ze známek jeden z nejvýznamnějších alternativních investičních oborů.

Zájem o něj roste i v Česku. Špičková filatelie tady
přestává být doménou úzkého kruhu profesionálních sběratelů. V posledních
letech se k nim přidávají i zapálení nadšenci z řad kapitánů českého byznysu,
kteří jsou ochotní za známky utratit desítky milionů korun. Objem tuzemského
filatelistického trhu se tak aktuálně pohybuje mezi 800 miliony korun a jednou
miliardou ročně a stále roste.

Zájem o obor v českých podmínkách živí mimo jiné životní
cyklus českého byznysu. „Máme třicet let po revoluci. Lidé, kteří po ní začali
podnikat, dnes spějí do pokročilejšího věku. Mají čas i peníze a není pro ně
problém začít budovat sbírku v hodnotě desítek milionů korun," říká
právník a developer Tomáš Mádl.

Před dvěma lety proto společně se znalcem a obchodníkem v
oboru filatelie Davidem Kopřivou a s vítězem Světové výstavy Praga 2018 Vítem
Vaníčkem založil Prestige Philately Club Prague. V něm se potkávají významní
podnikatelé, které spojuje zájem o vzácné poštovní známky. Mezi členy klubu
patří například výrobce povlečení Zdeněk Matějovský nebo prezident Svazu
průmyslu a dopravy a podnikatel v dopravě Jaroslav Hanák. V rámci spolku si
byznysmeni vyměňují své zážitky a zkušenosti se známkami. Vedle dobrého
finančního zázemí významné české filatelisty spojuje to, že sbírání bylo jejich
koníčkem už v dětství. Později se k němu coby úspěšní podnikatelé vrátili na
nejvyšší úrovni.

Na světovém filatelistickém trhu se protočí zhruba 350
miliard korun za rok. Na českém trhu se ročně prodají známky až za miliardu.



Známky jako investice
Avšak nejde jen o zálibu, řada lidí v nich vidí investici, nebo dokonce
spekulují na zajímavé výnosy. Ceny známek totiž dlouhodobě rostou, za
posledních deset let celosvětově v průměru o 133 procent. Hodnota indexu GB250,
který měří výkon 250 prémiových britských investičních známek, roste v úhrnu o
devět procent ročně. Známky se tím blíží dlouhodobým průměrným výnosům z
investic do akcií a předčí dluhopisy.

Přesto se investiční poradci staví ke známkám spíše
vyhýbavě. „Poštovní známky nenesou žádný běžný výnos – nájem, dividendu ani
úrok. Pokud si někdo koupí známku z investičních důvodů, musí doufat, že si ji
někdo v budoucnu koupí za vyšší cenu," upozorňuje finanční poradce ze
skupiny Partners Vladimír Weiss a dodává: „Z toho je jasné, že investice tohoto
typu je pro lidi, kteří se ve věci orientují, a podle mého názoru to musí být
hlavně lidé, kteří mají k poštovním známkám jako takovým vztah."

I proto poradci napříč světem svým klientům doporučují, aby
do známek vložili maximálně pět až deset procent svého investičního majetku.
Navíc kupovat známky se rozhodně nevyplatí ke krátkodobým spekulacím. Mohou za
to vysoké poplatky, které se z jejich nákupu a prodeje platí. „Prodávající
obvykle při nákupu na aukcích zaplatí na poplatcích 10 procent ceny a kupují
mezi 15 a 20 procenty. A na obchod se nabalují i další náklady – DPH,
clo," vysvětluje Mádl. Jinými slovy, aby si prodávající zajistil alespoň
stejnou cenu, za jakou známku koupil, musí ji prodat o třetinu dráž.

Aby měla investice do známek smysl, musí člověk počítat s
tím, že za ně utratí relativně hodně peněz. Smysluplná investice podle expertů
začíná na úrovni kolem milionu korun. „Pro začátek je ideální poskládat si
startovací portfolio maximálně z deseti trhem a časem prověřených kusů,"
doporučuje bankéř a odborník na alternativní investice Martin Němeček.

Zdroj: Ekonom