Den finananční gramotnosti

Spořím si | 13.7.2022

Češi stále podceňují propad příjmů v penzi

Z aktuálního průzkumu České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF) vyplývá, že Češi se obávají inflace, vážné nemoci a ztráty zaměstnání, ale přehlíží riziko nízkých důchodů.
Češi stále podceňují propad příjmů v penzi

Průměrná starobní penze činila k letošnímu březnu podle České správy sociálního zabezpečení 16 249 korun. Průměrný předčasný důchod byl 14 661 korun. Průměrná invalidní penze v I. stupni invalidity pak činila 8330 korun. Podle výkonného ředitele ČASF Marka Černocha podceňování vlastní zodpovědnosti za finanční zajištění ve stáří je v Česku dlouhodobý problém.

„Češi si moc nepřipouští další potenciální riziko ohrožující jejich rodinné finance, jímž je odchod do penze. Obavy z toho má jen sedm procent dotázaných. A je zajímavé, že i ve skupině 51 až 60 let, která je propadem životní úrovně v penzi ohrožena nejvíc, se obává negativního dopadu na jejich finance jen dvanáct procent dotázaných,“ říká Marek Černoch s odkazem na aktuální průzkum o rodinných financích ČASF.

To, že berou Češi propad příjmu v penzi na lehkou váhu, podle Černocha spočívá v tom, že stále ještě mnoho domácností své finance spravuje spíše intuitivně. Což v praxi značí, že je neřídí promyšleně a cíleně. Z průzkumu vyplynulo, že jen 45 procent Čechů plánuje jen pokrytí běžných výdajů na chod domácnosti, a 13 procent dokonce neplánuje finance vůbec.

Lidé dál zůstávají v transformovaných fondech

V Česku na konci 1. čtvrtletí 2022 spořilo na penzi celkem 4 425 087 lidí. Z toho 2 909 572 v transformovaných fondech někdejšího penzijního připojištění a 1 515 515 v účastnických fondech doplňkového penzijního spoření. Podle ředitelky penzijní společnosti Rentea ze skupiny Partners Lucie Jurníčkové to není rozhodně málo. Zároveň ale upozorňuje na to, že lidé v transformovaných fondech přichází každý rok o své úspory, protože jim je požírá inflace.

„Zhodnocení starého penzijka totiž inflaci zdaleka nepokryje,“ říká s tím, že je nepokrývalo ani v dobách, kdy byla inflace nízká.

Důvod je, že tyto fondy garantují svým účastníkům takzvanou kladnou nulu. To znamená, že hodnota zainvestovaných peněz nesmí dle zákona klesnout. Tomu ale odpovídá i konzervativní investiční strategie těchto penzijních fondů, která jde po jistotě, ale ne po zhodnocení. Ve výsledku tak inflace účastníkům v těchto fondech za dlouhé roky spoření sebere i podstatnou část ze státního příspěvku.

„Převod z transformovaného fondu do doplňkového penzijního spoření přitom není vůbec složitý. A nejsou s tím spojeny ani žádné poplatky v případě, že klient si v transformovaném fondu spoří déle než pět let. I v momentě, kdy chce změnit penzijní společnost, jsou poplatky minimální, v řádu stovek korun,“ radí Jurníčková.

Upozorňuje jen na byrokracii se změnou fondu spojenou a také na to, že mnohým penzijním společnostem tento stav vyhovuje.

„Pokud totiž investujete, jako investují transformované fondy, vyjde vás to levněji, než když volíte aktivní přístup. To znamená, že penzijní společnost, respektive jejich vlastníci, což jsou většinou velké banky, mají jistý příjem ze správy těchto fondů za minimálních nákladů,“ říká.

„To, že lidé ztrácejí kvůli inflaci na své investici a v dlouhodobém horizontu i na státním příspěvku, není jejich problém. Je to problém lidí,“ dodává.



Až půjdou do penze silné ročníky, Česko se bude zase jen divit

Takzvaný státní penzijní účet se aktuálně nachází v deficitu přes deset miliard korun. Podle člena Národní rozpočtové rady profesora na Vysoké škole ekonomické v Praze Jana Pavla teď to zase takový problém není.

„Problém nastane až v roce 2030, kdy začnou do penze odcházet takzvané Husákovy děti. V ten moment nároky na státní rozpočet ve smyslu výplaty penzí významně vzrostou,“ říká profesor Pavel s tím, že jediné řešení je penzijní reforma.

O ní se ale v Česku roky mluví, ale tím to prozatím končí. Pokus zavést druhý pilíř důchodového systému, který nabídl lidem brát si ze sociálního pojištění určitou část a spořit si ji na vlastním penzijním účtu, skončil krachem. Vláda Petra Nečase (ODS) ho v roce 2013 zavedla, vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) ho v roce 2016 zrušila. Od té doby se nestalo nic.

„Lidé v produktivním věku, kteří půjdou za deset a více let do důchodu, se mohou s velkou pravděpodobností dočkat toho, že dostanou jen jakousi minimální sociální dávku. První reálný náznak tohoto vývoje byl vidět v návrhu ministryně Maláčové, která chtěla zavést takzvaný nultý pilíř ve svém návrhu důchodové reformy,“ říká Lucie Jurníčková s tím, že penzi není radno podceňovat.

A to třeba už kvůli tomu, že je více než pravděpodobné, že do budoucna vzrostou i náklady na zdravotní péči.

Zdroj: E15.cz 


Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použití údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.

Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit.

Více informací zde