Den finananční gramotnosti

Bydlím | 2.9.2021

Budou za 40 let ještě existovat klasické banky?

Ekonomové se shodují v tom, že banky nezmizí, dokud budou existovat peníze. Budou samozřejmě vypadat úplně jinak, protože stěžejní část jejich aktivit se bude odehrávat ve virtuálním prostředí.
Budou za 40 let ještě existovat klasické banky?

Podle ekonoma Partners Martina Mašáta máme zapomenout na současné banky se stovkami poboček. I on potvrzuje, že většina transakcí bude prováděna on-line a za pomoci softwarových robotů – chytrých algoritmů.

„Část bankovního byznysu, jako například některé platby, převody, investice, částečně převezmou mladé a dravé technologické firmy. Ale ani komerční banky, a hlavně ani centrální banky, nepustí kompletní platební styk či regulaci objemu peněz v oběhu z ruky,“ myslí si Martin Mašát a pokračuje: „Přece jen je zde veliké riziko a nikdo nechce zažít další turbulence s měnou či rizikové hrátky s penězi klientů. Starost o měnu a stabilní měnové prostředí budou i nadále tlačit centrální banky, aby pomocí striktních licencí udržely klasické a konzervativní banky na trzích.“

Kdo všechno bude moc poskytovat bankovní služby?
Otázkou, na kterou dnes ale nikdo nezná odpověď, je, kdo všechno bude moci poskytovat bankovní služby. „Bankovnictví jako odvětví, které pracuje primárně s cizími penězi, je a bude muset i nadále být silně regulované. Klasické bankovnictví se navíc mění už nyní. Nemyslím tím jen to, že přechází na internet, ale mění se i role bank. Kdo by si třeba před dvaceti lety dokázal představit, že by se banky měly kromě návratnosti peněz svých klientů starat třeba o chování klientů v oblasti životního prostředí apod.,“ popisuje analytik Československé obchodní banky (ČSOB) Petr Dufek.



Budoucnost, digitalizace a české banky
Připomeňme, že více než tři stovky bank z bezmála čtyřiceti zemí celého světa se zúčastnilo v roce 2020 tradiční studie Digital Banking Maturity. Ta odhalila rozdíly mezi bankami v oblasti nabídky digitálních služeb a funkcionalit mezi lokálními i globálními hráči a poukázala na (ne)připravenost jednotlivých institucí na současnou krizi. Poskytování služeb na dálku a elektronizace komunikace totiž začaly hrát ve strategiích finančních institucí ještě důležitější roli než doposud. Banky v České republice si nutnost digitalizace svých služeb dobře uvědomují a v rámci celosvětové konkurence si nevedou vůbec špatně.

Průzkumu se za Česko zúčastnilo sedm předních tuzemských bank. A jak se ukázalo, požadavkům na digitalizaci dokázaly nejen dostát, ale ve většině případů si vedou i lépe než zahraniční konkurence. Jednotlivé analyzované oblasti digitalizace jsou rozděleny do šesti celků, které představují šest kroků, kterými si musí každý klient (uživatel digitálního bankovnictví) projít. Jedná se o hledání informací, založení účtu, onboarding klienta, day-to-day banking, rozšířené služby a ukončení klientství. Dohromady zkoumali a srovnávali více než tisícovku dílčích funkcionalit.

Kupříkladu v otázce online zakládání účtů si nejlépe vedly společnosti AirBank, Banka Creditas, Moneta a Komerční banka. Hodnotilo se dohromady 56 funkcionalit a UX (User Experience) prvků, a to zvlášť v počítačovém (desktopovém) a zvlášť v mobilním rozhraní. Naproti tomu v otázce day-to-day bankingu (kam spadají například běžné procesy autorizace, převody peněz, platby, správa produktů či zákaznická podpora) si vedle zmíněných bank vedla velmi dobře i Česká spořitelna. V kategorii rozšířených služeb se pak o slovo přihlásila například také ČSOB.

Je otázka, zda budou všechny služby nabízeny pod jednou střechou
Podle ekonoma České spořitelny (ČS) Michala Skořepy je závěr jednoduchý – instituce, které budou nabízet službu v podobě poskytování úvěrů klientům, kteří uspějí v procesu prověření schopnosti úvěr splácet, tu budou vždy. Stejně tak budou vždy potřeba instituce, které budou nabízet službu přijetí a vydávání peněz a jejich přeposílání z účtu na účet. „Svůj význam si zachovají i instituce, které na základě znalosti chování a problémů velkých skupin klientů radí jednotlivým klientům, jak se svými penězi zacházet. Je ovšem trochu otázka, zda tyto všechny služby budou nabízeny pod jednou střechou,“ uzavírá Michal Skořepa.

Zdroj: Investujeme.cz