Den finananční gramotnosti

Pojistím se | 12.8.2021

Finanční a zdravotní gramotnost jsou jako sestry. Často chodí spolu

Letní prázdniny bez lockdownů jsou výborná příležitost k návratu dětí a mládeže do fyzické a psychické kondice. Zdravěji jíst, více se hýbat a odpočinout si od online světa snižují podle odborníků rizikové chování v dospělém životě a zvyšují šance na úspěch. A to i finanční.
Finanční a zdravotní gramotnost jsou jako sestry. Často chodí spolu

Děti s vyšším povědomím o zdravém způsobu života bývají
podle odborníků prokazatelně spokojenější, zdravější a podstatně méně náchylní
k rizikovému chování. Tedy například k rizikové konzumaci alkoholu, užívání
drog, závislosti na online světě, hazardnímu hráčství, nezdravému stravování,
ale i negramotnému nakládání s penězi. Lépe zvládají úkoly v zaměstnání,
zvykají si na pracovní režim a častěji dosahují odpovědnějších pracovních
pozic.

„I když se to nemusí úplně na první pohled zdát, finanční
gramotnost jde často ruku v ruce i s takzvanou zdravotní gramotností a oběma se
je třeba učit již od dětských let,“ říká finanční poradce skupiny Partners
Vladimír Weiss s dovětkem, že k jeho názoru ho přivedlo pozorování mnoha z
klientů, kteří se dostali do finančních problémů právě kvůli nezdravému
životnímu stylu a špatným návykům z dětství.

To potvrzují i psychologové. Školáci s nedobrým základem z
rodiny bývají podle nich náchylnější k duševním poruchám. Ty se později
projevují například i neschopností plánovat své výdaje, špatnou pracovní
morálkou a nahodilým půjčováním si peněz na zbytné spotřební zboží a služby.

„Syn jedné z mých klientek vyrůstal ve skutečně slabém
sociálním prostředí, bez jakýchkoliv podnětů, neměl pevné zázemí, žádné záliby
ani pevnější kamarádské vztahy, a navíc měl velmi nízké sebevědomí,“ doplňuje
Weiss.

Dodává, že v učňovských dobách pak chlapec trávil více času
ve výčepech než na hodinách praktické či teoretické výuky. Výsledek podle něj
je, že dnes již 30letý muž nevydrží v jednom zaměstnání déle než půl roku,
protože když se mu nechce, do práce prostě nejde.

„Sám není schopen si nahlásit na úřadě ani stavy spotřeby
vody a vyúčtování za energie chodí na adresu matky, která mu spravuje i jeho
nahodilé finance,“ upřesňuje finanční poradce. Jeho matka se spokojila alespoň
s dohodou, že ji měsíčně předá třetinu ze svého příjmu, pokud tedy zrovna
nějaký má.

Děti movitějších rodin na tom bývají lépe
V souvislosti s kvalitou zázemí dětí a jejich dalším vývojem není od věci
zmínit i nedávné výsledky průzkumu J&T Banky, který mapoval, jak žijí čeští
a slovenští dolaroví milionáři.

Z průzkumu vyplynulo, že 88 procent českých dolarových
milionářů vede své děti k tomu, aby se přičinily samy. Chtějí-li něco nad rámec
běžné spotřeby, musí si na to vydělat. Pro jistotu dodejme, že průzkum mapoval
chování lidí, jejichž finanční majetek je dlouhodobě nad 20 milionů korun,
většinou tedy nejde o ty, kteří zbohatli náhle a bezpracně. V jejich případě
totiž bývají vzorce chování jiné.

Co je ovšem důležité, v průzkumu také stojí: „Zatímco rodiče
z řad dolarových milionářů trápí, že jejich potomci nemají takový tah na bránu
jako oni, zástupci rodičů z obecné populace mnohem více řeší, jak naučit děti
žít reálný život mimo jejich online svět.“

Manažerka banky Monika Veselá to vysvětluje následovně: „Je
to dáno i tím, že děti z majetnějších rodin mají více koníčků a méně času na
sociální sítě.“

Na druhé straně z průzkumu dále vyplývá, že 81 procent z
tuzemských milionářů se snaží svým dětem materiálně umožnit „jít za svým snem“.
Taková podpora souvisí také s tím, že 57 procent českých milionářů přiznává, že
jejich potomci mají své sny a nevidí u nich zájem jít v jejich stopách. I proto
jen něco málo přes třetinu z nich počítá se svými dětmi ve své firmě a
podnikání.

Co vede k zodpovědnosti a spokojenosti
Souvislost mezi úrovní znalostí, jak pečovat o své duševní a fyzické
zdraví, a chováním v pozdějších letech, tedy třeba i náklonností k rizikovém
chování, anebo naopak lepším studijním a pracovním úspěchům, potvrzují výsledky
mezinárodní studie HBSC (Health Behavior in School-aged Children) z Univerzity
Palackého v Olomouci. Informace v ní vědečtí pracovníci získávali od dětí ve
věku od 13 do 15 let z celkem 230 českých škol.

„Školáci s nižším hodnocením zdravotní gramotnosti vykazují
prakticky ve všech porovnávaných kritériích výrazně horší výsledky. Jde o
nejrůznější aspekty fyzického i duševního zdraví,“ říká vedoucí výzkumného týmu
z Univerzity Palackého Michal Kalman.

Upřesňuje, že mládež s nezájmem o své zdraví výrazně častěji
trápí psychosomatické obtíže, sužují je deprese a v životě nejsou mladí celkově
spokojení. Proti tomu děti s vyšší úrovní zdravotní gramotnosti pak hodnotí
svůj zdravotní stav i životní spokojenost několikanásobně lépe.

Žádné čáry. Spánek, pohyb a zdravá strava
Podle odborníků platí, že ve školním roce stejně jako o prázdninách by
neměly děti ponocovat a je i na rodičích, aby na spánkovou hygienu svých dětí
dohlédli. Spánek je totiž nezbytný pro regeneraci tělesných i duševních sil.
Posiluje paměť, kreativitu a imunitní procesy. Kvalitní spánek u dětí dnes
podle lékařů narušuje hlavně nadměrné používání smartphonů, tabletů a počítačů
ve večerních hodinách. Jejich obrazovky vyzařují modré světlo, které potlačuje
vyplavování spánkového hormonu melatoninu. I na jejich užívání před spaním by
měli rodiče u svých dětí dohlédnout.

Spokojenost a dobrou náladu dětem přináší i přirozený pohyb,
kterého však v posledních letech ubývá. Děti a dospívající mládež ve věku 5 až
17 let mají mít podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO)
minimálně hodinu fyzické aktivity denně. Přičemž by mělo jít o sportovní
aktivitu od střední intenzity výše. Je to například plavání, jízda na kole, běh
či jízda na kolečkových bruslích.

„Pohyb se vytrácí z běžného života dětí. Chybí
neorganizované hraní venku nebo aktivní doprava do školy či do kroužků. Nemalá
část dětí je uvolněna z hodin tělocviku,“ upozorňuje Michal Kalman.

Do dobré fyzické a psychické kondice vrátí děti a
dospívající po roce a půl pandemie covidu i revize jejich jídelníčku. Zaměřit
se v ní je třeba hlavně na pravidelný pitný režim a slazené nápoje v něm
nahradit minerální a třeba i kohoutkovou vodou. Omezit spotřebu sladkého jídla
a světlého pečiva na minimum a ukázat dětem, že i čokoládová tyčinka se dá
nahradit ovocem nebo mléčným výrobkem. Ve obou případech to prospěje zdraví
dětí i peněženkám rodičů.

Zdroj: iDNES.cz