Den finananční gramotnosti

Spořím si | 27.5.2021

Lidé se musí na penzi finančně připravit sami, říká poradkyně

Státní důchodový systém letos v prvním kvartále skončil ve schodku 9,5 miliardy korun. Aktuální situace i výhled do budoucna tak jasně dokládá nutnost vlastního zajištění dalšího příjmu na dobu strávenou v penzi.
Lidé se musí na penzi finančně připravit sami, říká poradkyně

Rostoucí počty příjemců starobních důchodů, každoroční valorizace penzí, nahodilé příspěvky k penzím, a hlavně snižující se počty pracovně aktivních obyvatel a potíže ekonomiky. To vše zvyšuje výdaje na důchody a jejich správu a zároveň vede k pochybnostem o udržitelnosti stávajícího důchodového systému pro další generace českých penzistů.

Sílící tlak na systém důchodů v Česku dokládají čísla ministerstva financí o hospodaření za letošní první čtvrtletí. Podle nich příjmy z pojistného na důchodové pojištění včetně dobrovolného důchodového pojištění za první tři měsíce letošního roku dosáhly kumulovaně 126,77 miliardy korun, oproti tomu výdaje činily 136,26 miliardy, včetně výdajů na správu systému.

„Výdaje systému důchodového pojištění představují zejména výdaje na dávky důchodového pojištění, mezi které se řadí důchody starobní, invalidní a pozůstalostní,“ vysvětluje ve své zprávě o hospodaření důchodového systému ministerstvo financí.

Dodává, že s růstem mezd se zvyšují i výdaje na dávky důchodového systému, které se od mezd odvíjí. Zároveň připouští i vliv demografického trendu stárnutí populace. Do výdajů je třeba započítat i náklady na správu systému. Sečteno a podtrženo to znamená záporné saldo hospodaření systému důchodového pojištění v letošním prvním kvartále ve výši 9,49 miliardy korun.



Deficitní důchodový systém není překvapení
Záporné saldo hospodaření důchodového systému vykázal český důchodový systém i v roce 2020, a to v konečné sumě 40,6 miliardy korun. Za výjimku posledních let můžeme zmínit roky 2018 a 2019, kdy se českému hospodářství dařilo, a systém důchodů se dostal do kladných hodnot.

„Z čísel je zřejmé, že výsledky hospodaření důchodového systému ovlivňují fáze hospodářského cyklu, a bezpochyby i demografický vývoj, který zvyšuje podíl důchodců vůči ekonomicky aktivní populaci,“ komentuje čísla finanční poradkyně skupiny Partners Lucie Baslová.

Doplňuje, že dnes už každý dospělý občan České republiky ví, že pouze na starobní penzi od státu se příliš spoléhat nedá. Nejistotu ohledně budoucího zajištění na stáří si lidé sníží jen vlastními úsporami. Důležité je i to, že stát řeší (a to z obav ze ztráty popularity pomaleji, než by měl vzhledem k vývoji na důchodovém účtu), narůstající počty příjemců starobních důchodců prodlužováním doby odchodu do penze. Aktuálně se posouvá každý rok doba důchodového věku u žen o čtyři měsíce, u mužů pak o dva měsíce. Doba odchodu do důchodu je nyní stanovena na 65 let, což neznamená, že tak zůstane navždy.

„Zmrazení limitu odchodu do důchodu řeší udržitelnost důchodového systému jen na několik let dopředu, nikoli trvale,“ míní finanční poradkyně.

Penzijní spoření zná předdůchod, měsíční rentu i se dědí
I prodlužování doby odchodu do důchodu je pádný důvod k pravidelné vlastní úspoře na roky, kdy ještě člověk nebude mít nárok na plný starobní důchod, ale jeho zdravotní stav už mu nedovolí takový pracovní výkon jako v produktivním věku.

„Univerzální a základní nástroj k tvorbě rezervy na období starobního důchodu i doby před starobním důchodem u nás je bezesporu penzijní spoření se státním příspěvkem,“ podotýká Baslová.

Od měsíční úložky 300 korun a výše na něj přispívá stát až 230 korun za měsíc. Roční vklad přesahující 12 tisíc korun se odečítá od základu daně. Navíc u nás už většina zaměstnavatelů svým zaměstnancům na důchodové připojištění přispívá.

„Penzijní spoření rozevírá nůžky střadatelům i v možnosti dřívějšího odchodu do penze, aniž by se jim tím zkrátil pozdější státní starobní důchod,“ upozorňuje poradkyně.

Takzvaný předdůchod z penzijního spoření čerpají lidé až pět let před dovršením státem určeného důchodového věku. Podmínka je, že musí trvat minimálně dva roky. V praxi ho využívají hlavně lidé, kteří přišli v čase před starobním důchodem o zaměstnání, nebo ho kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu nemohou už dále vykonávat.

„Výhodou předdůchodu je i to, že se při jeho čerpání nedaní příspěvky zaslané zaměstnavatelem 15procentní daní z příjmů,“ upřesňuje Lucie Baslová s tím, že dalším významným benefitem penzijního spoření je skutečnost, že naspořené peníze v případě úmrtí účastníka dostane buď ve smlouvě určené osoba, anebo se zahrnují do dědického řízení.

Zdroj: iDNES.cz