Den finananční gramotnosti

Spořím si | 22.3.2021

Češi šetří nejvíc v historii, ale špatně

Více než 80 procent peněz uložených u finančních institucí mají Češi na běžných a spořicích účtech, kde kvůli inflaci ztrácí hodnotu.
Češi šetří nejvíc v historii, ale špatně

Zavřené obchody a příprava na horší časy patří mezi hlavní
důvody, proč Češi začali loni na jaře rekordně šetřit. U finančních institucí
mají uložené bezmála tři biliony korun, tedy téměř dvojnásobek toho co před 10
lety. Jenže více než 80 procent z této částky představují netermínované vklady,
to znamená především úspory na běžných a spořicích účtech u bank. Tam jsou ale
úroky dlouhodobě tak nízké, že nedokážou porazit inflaci. Češi tedy sice rekordně
šetří, ale šetří špatně, protože jejich úspory v bankách ztrácí na hodnotě. V
loňském roce navíc ještě úrokové sazby bank pod vlivem dopadů státních opatření
na podporu ekonomiky klesaly na rekordně nízké hodnoty.

O největší propad se postarala Air Bank. Ještě loni v březnu
úročila vklady do 100 tisíc korun na běžných účtech svých klientů
jednoprocentním úrokem, nyní je ovšem neúročí vůbec. Tato banka rovněž snížila
úrokovou sazbu na spořicím účtu – z 1,5 procenta před rokem na 0,6 procenta
nyní. Peníze, které si lidé uložili na těchto typech účtů, tak ztrácí na
hodnotě ještě více než dřív. Průměrná inflace za uplynulý rok totiž vyšplhala
na 3,2 procenta.

Úroky na běžném účtu již zrušily téměř všechny tuzemské
banky. A co se týče výše zhodnocení peněz na spořicích účtech, Air Bank patří k
nadprůměru. U největších bank na trhu, tedy České spořitelny, Komerční banky a
ČSOB, se úrok na spořicím účtu pohybuje jen kolem 0,2 procenta.

Z vysokých částek, jež si lidé nechávají na netermínovaných
účtech v bankách, je tedy vidět, že Češi stále neumí spořit efektivně. Na
běžném účtu by měly zůstat jen peníze potřebné na běžné výdaje a občasné
povyražení. Na tom spořicím je pak dobré mít pohotovostní rezervu. Ta by měla
činit zhruba trojnásobek běžných měsíčních výdajů. Pro zbytek úspor je třeba
najít lépe úročené produkty. Z těch v Česku nejpopulárnějších jde zejména o
stavební nebo penzijní spoření. Finanční poradci doporučují také podílové
fondy.

Stavební spoření
Podle statistik České národní banky tvoří peníze na stavebním spoření
zhruba 11 procent celkových úspor českých domácností. „Tím, že prostředky ze
stavebního spoření lze na rozdíl od zahraničí použít nejen pro bytové účely,
využívají ho Češi i při spoření pro děti nebo pro zhodnocení volných
prostředků,“ říká hlavní analytik poradenské společnosti Broker Consulting
Martin Novák. Nevýhodou tohoto typu spoření je, že jsou na něm peníze vázány na
šest let. Pokud si na něj ale investor odkládá peníze na dlouhodobější cíle,
nemusí mu to vadit. Výnos ze stavebního spoření může být mnohem větší než ten,
co se běžně nabízí na spořicích účtech. „Průměrný úrok během šesti let při
úložce 20 tisíc korun je zhruba tři procenta ročně,“ uvádí finanční poradce
společnosti Partners Jiří Kubík.

Je ale přitom nutné pamatovat na to, že nejvyšší podíl na
zhodnocení peněz má státní podpora. A ta je každý rok stejná, činí maximálně
2000 korun v případě, že klient na stavební spoření pošle za rok 20 tisíc
korun. Největší zhodnocení vložených peněz tak stavební spoření skýtá v prvních
letech spoření, kdy na něm má investor málo peněz, a s každým dalším rokem jeho
výnosnost klesá. V šestém roce spoření až k 1,5 procenta.

Po uplynutí šestileté vázací doby je tedy dobré peníze ze
stavebního spoření vybrat a buď je utratit, nebo investovat jiným způsobem.
„Pokud se použije stavební spoření správně, tak se může jednat o vhodnou složku
portfolia. Spoření by mělo být pouze na šest let, se spořící částkou 1670 korun
měsíčně,“ dodává finanční poradce společnosti Partners Lukáš Urbánek.



Penzijní spoření a podílové fondy
Průměrně si ovšem Češi měsíčně spoří kolem tří tisíc korun, vysokoškolsky
vzdělaní lidé s vyššími příjmy dokonce až pět tisíc korun. Co tedy dělat se
zbytkem peněz?

„Pokud by se jednalo o klienta ve věku 35 až 40 let, který
již má vyřešenou pohotovostní rezervu a zajištěné všechny cíle na horizontu do
pěti let, tak bych mu doporučil tisíc korun dávat do doplňkového penzijního
spoření dynamickou strategií a dva tisíce korun pravidelně investovat do
akciových podílových fondů,“ radí Urbánek z Partners.

Při výběru fondů vhodných k investici hraje roli postoj
investora k riziku a také doba, na niž chce peníze investovat. Největší riziko
ztráty vzniká ve chvíli, kdy klient nenadále přehodnotí své plány a chce peníze
vybrat dřív, než při jejich investování plánoval.

„Při délce investování okolo pěti let jsou vhodné fondy
zaměřené na korporátní dluhopisy nebo na rizikovější dluhopisy s vyšším
výnosovým potenciálem, včetně nemovitostních fondů. Okolo osmi let už lze
uvažovat o smíšených fondech, které vedle dluhopisů zahrnují také akciovou
složku,“ radí Martin Novák z Broker Consulting. Pokud plánuje investor peníze
odložit na déle než osm let, měl by podle finančních poradců uvažovat už jedině
o akciových fondech. Ty mohou mít různou podobu. Do akcií investují takzvané
dynamické fondy penzijních společností, ale i celá řada podílových fondů.

Nejúspěšnější dynamické penzijní fondy ročně zúročí úložky
klientů o šest až sedm procent. U podílových fondů bývá průměrný výnos ještě o
něco vyšší. I když mohou době krizí akciové fondy ztratit třeba desítky
procent, při dlouhodobých investicích stále nabízí největší zhodnocení.

Na jaké akcie vsadit?
Výhodnost akcií pro dlouhodobé ukládání peněz potvrzují i statistiky.
Nejznámější porovnání jednotlivých tříd aktiv přinesla práce amerického
profesora a spisovatele Jeremyho Siegela Stock for the Long Run (v češtině
Investice do akcií – běh na dlouhou trať). Siegel v ní srovnal výkonnost akcií,
dluhopisů, státních pokladničních poukázek, zlata a hotovosti na americkém trhu
v období let 1802 až 2006.

Akcie v tomto souboji zvítězily s velkým náskokem. Dolar
takto investovaný v roce 1802 za 204 let svou hodnotu po očištění o inflaci
zvýšil na 755 163 dolarů. Průměrný reálný roční výnos tak činil 6,8 procenta.

Nejhůře naopak dopadla hotovost, která za tu samou dobu
ztratila 95 procent své hodnoty. Příliš dobře si nevedlo ani mezi investory
oblíbené zlato, které sice dokázalo porazit inflaci, ale roční zhodnocení
činilo jen 0,33 procenta. Jeho hodnota se tedy za 204 let zvýšila pouze
dvojnásobně. Z jednoho dolaru investovaného do státních pokladničních poukázek
by za dvě století bylo 301 dolarů a dolar vložený do dluhopisů by se zhodnotil
na sumu 1083 dolarů.

Investoři na akciových trzích se však samozřejmě musí obrnit
trpělivostí a počítat se skutečně velkými výkyvy. Stačí se podívat na vývoj v
loňském roce, kdy třeba americký akciový index S&P 500 během čtyř týdnů
ztratil 31 procent své hodnoty, aby následně od 20. března dodnes vyskočil o 71
procent.

A jak by tedy vývoj na burzách mohl vypadat v roce letošním?
Podle Tomáše Matušky, který působí ve společnosti BH Securities na pozici head
of equity sales & trading, budou pro vývoj na světových trzích klíčové tři
na sebe navazující faktory.

Jednak to, jak vytrvale budou ekonomiku stimulovat svou
politikou vlády a centrální banky. V tomto ohledu jsou nesmírně aktivní Spojené
státy. Ať již jde o fiskální balíček pomoci předchozího prezidenta Donalda
Trumpa, nebo o masivní injekci pomoci ve výši 1,9 bilionu dolarů, schválenou
před pár dny.

Dále bude rozhodující, jak účinná bude celosvětově vakcinace
proti covidu-19, a konečně jak velké budou inflační tlaky, které plynou z
prudkého nastartování hospodářského růstu.

„Již nyní se ukazuje, že centrální banky hrají rozhodující
roli v udržení cen akcií na vysokých hodnotách.

Podaří-li se současně snižovat dopady protiepidemických
opatření a za pomoci účinného očkování postupně rozchodit většinu
zaostávajících sektorů, budeme svědky supersilného globálního ekonomického růstu,“
říká Matuška. Jak ale obratem dodává, tento růst může zároveň způsobit významné
zdražení a paradoxně tak přispět k ochlazení pozitivní nálady na většině
světových burz.

Naplní-li se uvedený scénář, budou z něj podle Matušky těžit
především firmy ve finančním sektoru. Ať už v souvislosti s rostoucími
úrokovými sazbami nebo obnovenou aktivitou na poli firemního financování.
„Sebemenším úspěchem v boji proti covidu budou vzhůru taženy akcie pandemií
nejvíce zasažených odvětví, jako jsou služby, oděvní průmysl, cestovní ruch a
letecké společnosti,“ domnívá se Matuška.

Sázka na energie
Díky pokračujícímu růstu cen ropy a elektřiny pak posílí také energetické
firmy. O přízeň investorů by naopak měly přicházet technologické firmy, které
jsou podle Matušky silně nadhodnocené.

Podle portfolio manažera společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera
jsou zajímavé i firmy ze sektoru obnovitelných zdrojů, kterým hraje do karet
současné regulatorní prostředí. Akcie mnohých těchto firem navíc v poslední
době sestoupily ze svých rekordních hodnot, takže se dají nakoupit za relativně
zajímavé ceny. „Vyhnul bych se naopak farmaceutickým společnostem. Covid
znamená odklad mnohých lékařských zákroků v nemocnicích, což se projevuje
horšími prodeji léků,“ říká Pfeiler.

Jak tvrdí analytik České spořitelny Petr Bártek, v okamžiku
uvolnění ekonomiky začnou lidé dohánět odloženou spotřebu, z čehož budou
výrazně těžit prodejci i výrobci oděvů a obuvi. „Držel bych se osvědčených
kvalitních jmen, jako je Adidas. Pečlivě bych vybíral i jména, která budou
dlouhodobě profitovat z vlny zelených investic v Evropě,“ říká Bártek.

Ten naopak radí obezřetnost při investicích do akcií firem
navázaných na mezinárodní cestovní ruch. „V jejich cenách jsou započítána
příliš vysoká očekávání a podle mě se kvůli nakažlivějším mutacím nemusíme
dočkat tak výrazného oživení, jak mnozí doufají,“ vysvětluje.

Podle makléře Fio banky Davida Brzka by mohla letos zažít
Evropa větší ekonomické oživení a růst ziskovosti než Spojené státy. Investoři
by tak mohli ve větší míře preferovat právě evropské akcie. I podle Davida
Brzka by investoři mohli preferovat spotřebitelské akcie a také finanční
sektor, který by po loňských výrazných propadech měl vykazovat lepší výkonnost.
Naopak technologický sektor, v němž jsou firmy ohodnoceny velmi vysoko, už
pravděpodobně nebude tak atraktivní.

Zdroj: Ekonom