Den finananční gramotnosti

Spořím si | 22.2.2021

Výhoda penzijního spoření je úleva na daních i to, že zůstává v rodině

Dobrovolné penzijní připojištění (PP), od roku 2013 nahrazené doplňkovým penzijním spořením (DPS), má podle odborníků nejednu výhodu. Je to podpora státu ve výši až 230 korun měsíčně v závislosti na výši úložky a dále možnost odečíst si vklady přesahující dvanáct tisíc od základu daně v ročním zúčtování daní či daňovém přiznání u OSVČ.
Výhoda penzijního spoření je úleva na daních i to, že zůstává v rodině

Maximální roční příspěvek od státu činí 2760 korun,
rozpočteno na měsíc pak 230 korun. Ty získá ten, kdo si sám vkládá do
penzijního fondu měsíčně alespoň jeden tisíc korun. Co se týče ponížení základu
daně z příjmu, to platí pro veškeré částky vložené do penzijního spoření nad
dvanáct tisíc korun ročně, tedy nad jeden tisíc měsíčně.

„Pokud střadatel vloží do svého penzijního spoření více než
dvanáct tisíc korun za rok, pak si rozdílnou částku odečítá od základu daně,“
potvrzuje finanční poradce skupiny Partners David Kučera s tím, že i toto
daňové zvýhodnění má svoje limity.

Daňový základ si může o vklady do penzijního spoření snížit
účastník nejvýše o 24 tisíc korun za rok, což podle něj odpovídá měsíčnímu
vkladu ve výši tří tisíc korun.

„Pokud to účastníkovi jeho finanční situace dovolí, pak
doporučuji vkládat do penzijního spoření měsíčně tři tisíce korun, přičemž
získá příspěvek od státu v jeho maximální výši 230 korun a zároveň zaplatí na
dani z příjmu o 3600 korun méně,“ vysvětluje s tím, že v součtu činí finanční
podpora státu na příspěvcích a daňovém odpočtu 6360 korun za rok, tj.
zhodnocení vložené částky bezmála o 18 procent ročně.

Minimální vklad 100 korun
Do DPS může každý dávat minimálně sto korun měsíčně. V tomto případě ale
nedostane státní příspěvek. Stát přispívá na penzijní spoření až od částky 300
korun, a to částkou 90 korun. Za každých sto korun navíc se pak státní podpora
zvyšuje o 20 korun, a to až do hraniční částky jeden tisíc korun. Kupříkladu k
měsíční úložce 400 korun stát přispěje 110 korun, u 500 korun pak 130 korun.

„Penzijní spoření nemá omezení věkem účastníka, založit jej
proto mohou i rodiče svým dětem nebo i prarodiče svým vnoučatům. Startovací
výši příspěvku u dětí doporučuji v prvních letech i nižší, vždy však minimálně
s podporou státu, tedy 300 korun,“ říká finanční poradce.



Naopak účastníkům v produktivním věku radí si měsíční
příspěvek o něco navýšit a zajistit si tak lepší zhodnocení vkladů a jistotu na
blížící se penzi. David Kučera upozorňuje i na dosti opomíjené formy danění
výnosů a příspěvků zaměstnavatele v závislosti na výběru typu výplaty penze:
Při jednorázovém vyrovnání se u DPS daní veškeré výnosy a příspěvky
zaměstnavatele 15procentní daní. Pokud je vyplácena pravidelná penze alespoň
tři roky, pak se daní pouze výnosy, je-li vyplácena.

Naspořené peníze zůstávají v rodině
Rozdíl a jistý motiv k účasti na penzijním spoření je v porovnání se
státním důchodovým pojištěním to, že uložené peníze nepropadají v případě úmrtí
účastníka státu. Už při uzavírání smlouvy si volí takzvané určené osoby, kterým
peníze připadnou. Při jejich neurčení spadá penzijní spoření do standardního
dědického řízení.

„Výhodou soukromého penzijního spoření je i možnost jeho
výběru již pět let před dovršením státem určeného důchodového věku v rámci tzv.
předdůchodu,“ upozorňuje David Kučera s tím, že úsporu čerpají účastníci
měsíční penzí.

Předdůchod je vhodný například v případě ztráty zaměstnání
nebo nemožnosti pracovat ze zdravotních důvodů. Tím se může účastník vyhnout
výraznému krácení při žádosti o předčasný důchod a zdravotní pojištění hradí za
účastníka stát. Výhodou je, že se nedaní příspěvky zaslané zaměstnavatelem.

„Na předdůchod není nárok ze starého typu penzijního
spoření, respektive penzijního připojištění v transformovaném fondu. Převod z
penzijního připojištění do DPS je vhodné zahájit alespoň půl roku před žádostí
o předdůchod,“ doplňuje finanční poradce.

Příspěvek zaměstnancům je daňovým nákladem
Na penzijní spoření mohou zaměstnancům přispívat i jejich zaměstnavatelé. I
ty se snaží stát motivovat k tomu, aby svým pracovníkům do penzijního spoření
přispívali. Veškeré jejich vklady jsou pro firmu daňově uznatelným nákladem, a
to bez ohledu na jejich výši. Odvádět z nich přitom nemusejí ani zdravotní a
sociální pojištění, to však nejvýše do částky 50 tisíc korun.

zdroj: e15.cz