Den finananční gramotnosti

Spořím si | 16.2.2021

Úspory na penzi má ochránit autopilot. Může však i uškodit

Penzijní společnosti musí naspořené peníze těsně před důchodem převést do bezpečnějších fondů. Zákonná úprava tohoto systému je ale velmi hrubá. Když se převod trefí do propadu trhů, jaký nastal loni v březnu, můžete přijít o stovky tisíc. Dá se tomu vyhnout?
Úspory na penzi má ochránit autopilot. Může však i uškodit

I dobře myšlená věc umí někdy napáchat škodu. U spoření na důchod se to může stát s takzvaným autopilotem, který těsně před koncem spoření převádí peníze do méně rizikových fondů. Zpozornět byste měli, jestli si spoříte v takzvaných účastnických fondech a nezvolili jste v penzijní společnosti strategii životního cyklu.

Na úvod je to hodně informací, postupně si všechno vysvětlíme. Začněme tím, že se to týká jen nových fondů, které jde zakládat od roku 2013. Kdo má peníze stále v transformovaném fondu, tedy v bývalém penzijním připojištění, ten může být v klidu. Nic moc sice nevydělá, ale ani o nic nepřijde. Všechny peníze má totiž celou dobu uložené v konzervativních finančních nástrojích. Třeba v dluhopisech nebo na bankovních účtech. Navíc má ze zákona garanci, že se peníze nesmí znehodnotit – přinejmenším nominálně, tedy bez započtení inflace.

Právě zkonzervativnění investice nedlouho před důchodem je úkolem zmíněného autopilota. Jaký to má smysl? Pokud máte na důchodové spoření ještě desítky let, můžete si dovolit investovat s větším rizikem, tedy více do akcií, které jsou výrazněji zastoupeny v dynamických fondech. Když totiž dojde k poklesu trhů, máte následně dost čas ztrátu dorovnat a v ideálním případě se i zaradovat, že jste v době poklesu nakupovali takzvaně ve slevě. Že jste tedy za stejné peníze nakoupili více akcií.

Když se ale blíží důchod a máte naspořeny stovky tisíc, v lepším případě jednotky milionů, tak už nechcete, aby je ohrozil podobný propad, jaký nastal loni v březnu. Tehdy trhy v prvotní panice z nástupu pandemie klesly o desítky procent. Například dynamický fond největší penzijní společnosti v Česku se propadl skoro o čtvrtinu, podobné to bylo u konkurence. A tady mohl nastat velký problém, kdyby se takový okamžik trefil zrovna do automatického převodu peněz.

Proč? Penzijní společnosti musí podle zákona pět let před vaším důchodovým věkem převést všechny naspořené peníze do konzervativního fondu. Tedy do takového, který teď sice připisuje za rok v lepším případě zhruba jednoprocentní výnos, ale na druhou stranu s ním máte skoro jistotu, že už nepřijdete o desítky procent.

Jenže autopilot daný zákonem je velmi hrubý. V jeden daný okamžik převede všechny vaše peníze do konzervativního fondu. Kdybyste se trefili zrovna do loňského března, mohli jste najednou přijít o dvacet procent všech nastřádaných peněz. Z milionu by vám tak zbylo třeba 800 tisíc korun. A po přechodu do konzervativního fondu byste už neměli reálnou šanci dostat se na původní úroveň.



Jde vypnout
Dobré je vědět, že autopilota můžete vypnout. Musíte to však penzijní společnosti dopředu oznámit. A je to proces na týdny. Rozhodujete tedy o převodu peněz v řádu příštích týdnů, takže dopředu stejně nikdy přesně nevíte, jaká bude hodnota vašich úspor v momentě převodu. Riziko, že se během pár týdnů něco zásadního změní, není obecně velké. Jak ale ukazuje loňský březen, není ani úplně vyloučené.

„V řádu několika týdnů předtím, než se přiblíží okamžik, kdy klientovi bude k dosažení důchodového věku zbývat právě pět let, mu zašleme dopis. V něm vysvětlujeme, co to autopilot je, a na jeho konkrétním případě ukazujeme, jakou strategii spoření nyní má a jak se mu změní po autopilotu,“ vysvětluje postup před nasazením autopilota Martin Stehlík, expert na důchodové spoření z penzijní společnosti České spořitelny.

Většina lidí autopilota neodmítne. „Zákonnou investiční brzdu blokuje minimum klientů v řádech jednotek procent,“ říká Petr Brousil, mluvčí Generali penzijní společnosti. Podobné to je i u konkurence.

Autopilot i takzvaná strategie životního cyklu všechno směřují na důchodový věk, který postupně pro muže i ženy roste na 65 let věku. Peníze ze spoření na důchod však jde vybrat už v 60 letech. Lidé, kteří je vybírají před dosažením důchodového věku, tedy využívají zkonzervativnění jen zčásti nebo vůbec. Když totiž někdo má důchodový věk třeba 63 let a využije autopilota, tak se mu úspory zkonzervativní až v 58 letech. Pokud úspory vybere v 60 letech, měl je proti výkyvům trhů chráněné jenom dva roky místo pěti, s nimiž se počítalo při tvorbě účastnických fondů.

Nesoulad je dán zřejmě tím, že původně šlo peníze z účastnických fondů vybírat až při dosažení důchodového věku. Ve snaze zatraktivnit spoření na penzi však poté klesla hranice na 60 let po vzoru penzijního připojištění.

Strategie to dělá líp
Většina penzijních společností nabízí vedle prostého umístění peněz do konzervativního, vyváženého či dynamického fondu i namíchaný investiční mix. Jmenuje se to strategie životního cyklu. Kdo takovou možnost využije, má lépe vyřešené i zkonzervativnění svých vkladů ve spoření na důchod. Tyto strategie nepřevádějí všechny peníze do konzervativního fondu v jeden okamžik, ale dělají to postupně po dobu několika let.

„S programy životního cyklu dochází k postupnému převodu prostředků z akciového do dluhopisového fondu řízeně po malých částech v průběhu posledních 10 let před cílovým datem. Tento postupný převod je mnohem vhodnější než jednorázový přesun všech prostředků výhradně do konzervativního fondu, protože rozkládá riziko nevhodného načasování,“ říká Richard Siuda, ředitel Conseq penzijní společnosti.

Strategie životního cyklu nabízí většina penzijních společností, za službu se nic nepřiplácí. Neposkytují je pouze penzijní společnosti ze skupin České spořitelny a NN. U zbylé konkurence je pak lidé využívají různě. Zatímco například Generali hlásí, že je mají téměř všichni klienti, v ČSOB si nějakou ze strategií životního cyklu loni zvolilo jen 45 % nových klientů.

U všech penzijních společností lze investiční strategie měnit individuálně. Klienti mají ze zákona nárok jednou ročně převést peníze mezi různými fondy zdarma, za případné další změny si penzijní společnosti berou zhruba 500 korun. V KB mají možnost bezplatné změny dvakrát ročně, v ČSOB dokonce neomezeně.

Změna strategie u penzijních společností ale není na okamžitou reakci v momentě, kdy máte pocit, že se na trhu děje něco zásadního. Převod prostředků mezi fondy zabere týdny až měsíce. Tato možnost také není vhodná pro každého, její správné využití předpokládá znalosti a zkušenosti z finančních trhů. „Individuálně si skladbu svého portfolia řídí nejčastěji dynamicky založení a zkušenější investoři,“ říká Pavel Racocha, předseda představenstva KB Penzijní společnosti.

Nováček chystá doporučení
Na trh penzijního spoření se brzy chystá vstoupit společnost Rentea ze skupiny Partners. Slibuje, že trh rozhýbá. Jak bude přistupovat ke změně investiční strategie s blížícím se koncem spoření?

„Našim cílem je optimalizace strategie během celého běhu spoření a ne jen do období pár let před penzí. V souladu se zákonem nabídneme klientům v daných obdobích přesuny do konzervativních investic. Nicméně jim poskytneme i doporučení, jak v dané situaci postupovat, aby jejich penzijní úspory byly investovány i pro zbylé období optimálně, a to s ohledem na aktuální stav a možnosti finančních trhů,“ odpovídá Martin Mašát, portfolio manažer Rentey.

Tabulkové řešení, s nímž počítá zákon, podle něj každopádně optimální není. „Zkonzervativnění na konci spoření může mít na úspory vliv oběma směry. Se snížením rizika klient přichází i o možnost zisků či si zamyká ztráty,“ vysvětluje Mašát.

Zdroj: Peníze.cz