Den finananční gramotnosti

Koronavirus | 6.1.2021

Krize potvrzuje nezbytnost úspor

Nejistota kvůli pandemii vede lidi k vytváření finančních rezerv. Ale většina Čechů nechává své úspory na spíše prodělečných běžných či spořicích účtech, místo aby investovali do akcií nebo do dluhopisů.
Krize potvrzuje nezbytnost úspor

Obavy z ekonomické krize spojené s pandemií koronaviru
rezonují celou českou společností a málokdo vůči nim zůstal imunní. „Pro
statisíce českých domácností bude rok 2021 nejtěžším za posledních bezmála
deset let. Budou čelit citelnému poklesu příjmů či vzrůstající hrozbě
propuštění z práce,“ říká Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády a
hlavní ekonom Trinity Bank. Týkat se to bude zejména domácností nějakým
způsobem ekonomicky navázaných na turistický ruch, gastronomii, ubytování,
kulturu a obecně sektor služeb.

To vše nutí stále více lidí přemýšlet o tvoření finančních
rezerv. To je vidět i na míře úspor v bankách. Podle bankovní statistiky České
národní banky před pandemií, tedy k 29. únoru 2020, činily vklady domácností
2558,2 miliardy korun, na konci září už to ale bylo 2733,3 miliardy. Kromě
větší nejistoty a strachu z toho, co přijde, je zde ale ještě jeden faktor,
který míru úspor ovlivňuje. „Vysvětlení hledejme v lockdownu, lidé zkrátka
neutráceli v kamenných obchodech,“ říká Zuzana Filipová, ředitelka komunikace
Moneta Money Bank.

Vydělají jen pravé investice
Nejvíce z tohoto obrovského objemu úspor leží na běžných, a především pak
spořicích účtech. Jejich aktuální nabídka je široká. Banky nabízejí i možnost
návaznosti spořicího účtu na ten běžný, což je spojeno s různými benefity.

„I přes lákavé marketingové akce se ale úroky pohybují
hluboce pod inflačním horizontem,“ upozorňuje Michal Cibulka, metodik
finančního plánování Broker Consulting. Úročení spořicích účtů se pohybuje
kolem 0,1 až jednoho procenta ročně, inflace pak okolo dvou až 2,5 procenta
ročně, loni dokonce přesáhla tři procenta. „To znamená, že uložené prostředky
během let ztrácejí na hodnotě, tedy to, co si za částku koupíme dnes, bude
každým rokem dražší,“ vysvětluje Cibulka.

Na spořicím účtu by tedy měla sedět jen provozní rezerva ve
výši tří až šesti čistých měsíčních výdajů. „Ta by měla sloužit především k
pokrytí neočekávaných výdajů nebo krátkodobých výpadků příjmů, například kvůli
nemoci nebo krátkodobé nezaměstnanosti,“ zdůrazňuje Filipová.



Proč zde tedy lidé mají tolik peněz? Jen konzervativnost za
tím není. „Jde spíš o to, že lidé nejsou zvyklí plánovat dlouhodobě. Málo si
dokážou představit situaci třeba za 30 let. A z toho pramení krátkodobé spoření
a malý výnos,“ vysvětluje Jiří Kubík, finanční poradce společnosti Partners.

Z dalších produktů pak převládá zájem opět o ty bezpečné. Z
těch střednědobých je to stavební spoření. Zde je sice v současné době úrok
obvykle kolem procenta ročně. Pokud k tomu ale přičtete 2000 korun státní
podpory, dostanete se přes tři procenta.

Dlouhodobým produktům vévodí penzijní spoření. Bohužel ale
více než tři miliony účastníků zůstávají i nadále věrné jeho původní verzi,
které takřka nic nevydělává. Češi se však zdokonalují i v investicích. „Češi
jsou sice finančně konzervativní a do finanční gramotnosti nejvyspělejších
států světa nám ještě kus chybí, ale rostoucí objem investic v podílových
fondech, rostoucí nákupy státních spotřebitelských dluhopisů a větší zájem o
akcie napovídá, že umíme používat v podstatě celou škálu finančních instrumentů,“
potvrzuje Filipová.

A neodradilo je ani to, že rok 2020 byl na finančních trzích
ve znamení nejistoty, jako na horské dráze. „Se zvýšenou volatilitou se akcie
překlopily do posledního kvartálu. Ten nám přinesl dlouho očekávané volby
amerického prezidenta. Listopad se pak ukázal jako měsíc velkých příležitostí,
jelikož celá řada akciových indexů vykázala dvouciferné zisky,“ popisuje Lukáš
Vokel, produktový analytik Broker Consulting.

Mezi hlavními tahouny byly podle Vokela telekomunikační a
informační firmy – ty loni vykázaly opravdu pohádkové výnosy. Nejhůř se dařilo
společnostem figurujícím v energetickém odvětví, což bylo z velké části
způsobeno cenou ropy. „Velký šok samozřejmě dostalo letectví a vše, co se týká
cestování. Tyto sektory se budou vzpamatovávat ještě hodně dlouho,“ míní Kubík.

Některé akcie vydělávají
Přesto všechno majetek Čechů v podílových fondech rostl. Investice do
domácích a zahraničních fondů kolektivního investování nabízených v České
republice dosáhly k 30. září 2020 výše 559 miliard korun, to je o 13,31
miliardy korun více než k 30. červnu 2020.

Nejvyšší kvartální nárůst o 4,64 procenta zaznamenaly fondy
akciové a smíšené fondy, o 4,31 procenta. Velké oblibě se těší také ty
nemovitostní. A není divu. „Současná snaha centrálních bank a vlád o reflaci
při investování jednoznačně favorizuje akcie a realitní typ investic. Navzdory
vysokým valuacím jsou akcie – a to i s ohledem na extrémně nízké úrokové sazby
– zkrátka tím nejméně špatným zbožím na kapitálovém trhu,“ říká Martin Řezáč,
předseda Asociace pro kapitálový trh ČR. Dodává, že o ohledem na obrovský
přebytek likvidity čeká další nárůst objemu majetku pod správou a dříve nebo
později snahu investorů opět kupovat aktiva, až dojde na trhu ke korekci.

Státní dluhopisy moc nenesou
Nakupovat bude opět možné i dluhopisy vlády České republiky. Jejich emise
bude v roce 2021 druhá nejobjemnější v historii Česka. „To proto, že schodek
veřejných financí bude letos v absolutním vyjádření zřejmě také druhý nejhlubší
v historii Česka, i když nelze vyloučit, že i nejhlubší vůbec. To znamená, že i
vládní výpůjční potřeba, a tím pádem i emise dluhopisů, bude zcela enormní,“
vysvětluje Kovanda. A dodává, že vláda se bude snažit i v roce 2021 zajistit
jako vloni většinu prostředků v prvním pololetí, a to nejspíš vydáváním
dlouhodobých dluhopisů.

Nadprůměrná nabídka dluhopisů ve spojení s předpokládaným
postupným zotavováním tuzemské, evropské i globální ekonomiky a ochotou
mezinárodních investorů směřovat více finančních prostředků do rizikovějších
aktiv typu akcií povede k poklesu ceny českých vládních dluhopisů, a tedy k
růstu jejich výnosu. „Tento růst výnosu by podpořilo i možné zvýšení základní
úrokové sazby ze strany ČNB. Výnos desetiletého vládního dluhopisu tak během
roku 2021 vzroste z nynější úrovně kolem 1,2 procenta k hodnotě 1,5 procenta,“
tvrdí Kovanda.

Zdroj: Lidové noviny