Den finananční gramotnosti

Bydlím | 7.10.2020

O hypotéky je rekordní zájem

Hypoteční trh roste, pandemii koronaviru navzdory. Mohou za to i atraktivní úrokové sazby, které se dostaly již pod hranici dvou procent.
O hypotéky je rekordní zájem

Objem nových úvěrů na bydlení roste rychlým tempem již
několik měsíců v řadě. Nic na tom nezměnila ani současná situace. Tedy
přesněji, zájem o hypotéky covid zbrzdil jen na chvíli na jaře, pak se ale
vrátil s o to větší silou.

Podle statistiky Fincentrum Hypoindexu bylo od začátku roku
do konce srpna na trhu poskytnuto více než 56 tisíc hypoték v celkovém objemu
přes 150 miliard korun. To představuje meziroční nárůst o 33 procent. Čísla si
pochvalují i banky. „Letos v červenci jsme zaznamenali rekordní prodeje nových
úvěrů na bydlení ve výši téměř šesti miliard korun, v srpnu tento objem přesáhl
pět miliard. Meziročně se jedná o nárůst objemu nových hypoték o více než
polovinu,“ říká Radek Vachulka, manažer bydlení v České spořitelně.

Dosavadní letošní výsledky si pochvaluje i ČSOB Stavební
spořitelna. Ta za prvních osm měsíců letošního roku poskytla 10,5 tisíce úvěrů
v objemu přes 15 miliard korun, což je meziročně o 14 procent více.

„Do ekonomiky se zatím díky podpůrným programům plně
nepromítly dopady výpadku příjmů domácností,“ vysvětluje Marek Petráš, manažer
divize hypoték skupiny Moneta. „Zároveň existují sektory ekonomiky, které díky
nové situaci naopak posílily, roste tak i zájem o dražší nemovitosti v
poptávaných lokalitách.“

Konec moratoria se blíží
Vedle toho došlo k oživení výstavby, zrušení daně z nabytí nemovitosti a
také k poměrně výraznému poklesu úrokových sazeb. Ta průměrná byla v srpnu 2,11
procenta. Reálně je ale možné se dostat poměrně výrazně pod dvě procenta.
„Výslednou sazbu totiž vždy určuje výše LTV (poměr výše hypotéky a hodnoty
nemovitosti – pozn. red.) a doba fixace,“ popisuje Lucie Drásalová, analytička
poradenské společnosti Partners. Doplňuje, že vliv na sazbu má například i
případné sjednání úvěrového pojištění. A v některých bankách se pak můžete
setkat třeba i se slevou za objem hypotéky.

Nižší sazby jsou u hypoték do 80 procent LTV. Například
UniCredit aktuálně nabízí u tříleté fixace sazbu 1,59 procenta, u pětileté 1,69
procenta a u sedmileté 1,89 procenta. U mBank je možné získat nejnižší sazbu
1,64 procenta u pětileté fixace, podmínkou je minimální obrat na účtu ve výši
15 tisíc korun a pojištění úvěru. Moneta Money bank poskytuje aktuálně hypotéky
s úrokem od 1,79 procenta při fixaci na jeden, tři nebo pět let. ČSOB Stavební
spořitelna začíná zajištěné úvěry na 1,69 procenta.

„Sazby pro hypotéky s LTV 90 procent jsou vyšší zhruba o půl
až jeden procentní bod,“ uvedla Drásalová. Těch ale banky poskytují málo a
často jsou zde další limitující parametry. „Nemáme žádné jiné požadavky na
žadatele než u hypotéky do 80 procent LTV. Ale je zde změna u zastavované
nemovitosti. Tou může být pouze byt v okresních městech,“ popisuje Štěpán
Dlouhý z mBank. U České spořitelny je zase stanovena maximální výše úvěru, a to
na pět milionů korun.

V dalších měsících by sazby u hypotečních úvěrů mohly buď
mírně klesat, nebo stagnovat. „Nicméně pokud by se poté, co skončí období
odkladů splátek, výrazně zvýšil počet klientů, kteří nebudou schopni své úvěry
splácet, může dojít naopak k nárůstu úrokových sazeb,“ upozorňuje Radek
Vachulka. Říká, že v tomto ohledu se tedy spekulace na výrazný pokles úrokových
sazeb v čase nemusí vyplatit.



ČNB „povolila šrouby“
Zmírnily se rovněž doporučující parametry, které pro poskytování hypoték
vydává ČNB. Zrušila doporučení na sledování a dodržování ukazatele DSTI
(zadlužení žadatele o úvěr vůči jeho měsíčnímu příjmu) i DTI (celkové zadlužení
vůči ročnímu příjmu). Limit ukazatele LTV zvýšila na 90 procent.

Banky ovšem k uvolnění přistoupily vzhledem k vývoji
ekonomiky a situaci na trhu práce spíš vlažně. „Zůstali jsme u původních
doporučení,“ říká Andrea Vokálová z Hypoteční banky. Totéž potvrdila také
mBank. Jinými slovy, banky k žádostem o hypotéky přistupují i přes „povolené
mantinely“ stejně obezřetně, nebo i opatrněji než dříve.

Týká se to zejména hodnocení bonity v rámci tzv. scoringu.
Jde o komplexní proces se spoustou proměnných, v němž jednu z hlavních rolí
hraje příjem žadatele. „Banka u příjmu zkoumá mimo jiné, v jakém oboru klient
pracuje, jak dlouho zaměstnavatel a jeho firma funguje, kolik má zaměstnanců, v
jakém regionu podniká, jestli klient pracuje na dobu určitou, či neurčitou, jak
často mění zaměstnání a podobně,“ popisuje Lucie Drásalová. Dalšími parametry
jsou například vzdělání, rodinný stav, region bydliště či počet členů
domácnosti.

To vše banky zkoumají standardně, bez ohledu na covid.
Nicméně faktem je, že právě stabilitu příjmů zkoumají více než dříve. „Od
začátku pandemie jsme zvýšili pozornost na doložení aktuálních příjmů.
Například u podnikatelů je ověřována aktuální míra ekonomické aktivity, nikoliv
pouze přiznání k dani z příjmů,“ potvrdila Vokálová. Do určité míry tak šanci
získat úvěr může ovlivnit například i fakt, že OSVČ čerpala kompenzační bonus.
„Bance to signalizuje, že může mít problém udržet své cash flow a její zdroj
příjmu může být ohrožen,“ vysvětluje Drásalová.

V případě zaměstnanců může sehrát určitou roli skutečnost,
že v první vlně pandemie třeba delší dobu pobíral ošetřovné, byl tzv. na
překážkách, nebo zaměstnavatel čerpal peníze na mzdy z programu Antivirus. „I
to vysílá určitý signál. Nemáme ale informace, že by tyto věci byly vyloženě K.
O. kritériem,“ dodává Drásalová.

Stejně tak může výsledek více než dříve ovlivnit obor, z
něhož je příjem zaměstnance či OSVČ. U těch nejvíce zasažených jsou banky velmi
obezřetné. Berou v potaz nejen stávají dopady pandemie na dané odvětví, ale
také rizika spojená s dalším vývojem.

Zdroj: Lidové noviny