Den finananční gramotnosti

Spořím si | 1.9.2020

Děti půjdou do školy, rodiče sáhnou hlouběji do kapsy

Letos se většina žáků a studentů navíc vrací do lavic po šestiměsíční pauze. Při přípravách tak určitě zjistí, že šatník, botník, ale třeba i školní batoh a penál potřebují obnovit. Rodinné rozpočty se letos prohnou i kvůli rouškám.
Děti půjdou do školy, rodiče sáhnou hlouběji do kapsy

Povinnost jejich nošení i ve škole totiž stále visí ve vzduchu a jsou místa, kde roušky zůstávají i nadále povinné. Děti i rodiče na to tedy musejí být připraveni, lépe řečeno vybaveni. Běžná cena za jednu látkovou roušku se pohybuje kolem 100 korun, ty se zajímavějším motivem nebo s vícero vrstvami se šplhají ke 300 korun. A je jasné, že jedna rouška do jara dítěti nevystačí.

„To máte jako s čepicemi. Děti jich za rok poztrácejí několik. Každému dítěti jsem koupila jednu z lehčího materiálu a jednu z bavlny. Plus doma má každý dvě bavlněné z jara, které už poslouží spíše jako rezerva, jsou totiž seprané,“ popisuje Jarmila, matka tří dětí.

Celkem za roušky pro děti zaplatila i s dopravou 1500 korun. Podle svého odhadu bude muset nákup zhruba v listopadu nebo prosinci určitě zopakovat, pokud nastane povinnost jejich nošení.

Jsou tu ale i další náklady
Za nákup oblečení a obuvi na tělocvik a přezůvky pro své tři děti paní Jarmila plánuje vydat maximálně pět tisíc korun. K tomu jim zašle peníze na obědy, což je 700 korun na dítě za měsíc.

„Na každé dítě ještě počítám kolem 2500 korun na pracovní sešity a mimoškolní aktivity, alespoň tak to bylo vloni. Doprava do školy stojí všechny děti kolem 600 korun na měsíc. O kapesném jsem s nimi zatím nemluvila, ale dvěma starším jsem posílala na účet 400 korun každému,“ říká.

Na přelomu srpna a září tak paní Jarmila ukrojí ze svého rodinného rozpočtu najednou bezmála 17 tisíc korun i přesto, že dětem nakoupí pouze základní vybavení do školy. Koncem září počítá navíc se splatností školného na sportovní kroužky u synů a pěveckého kroužku u dcery, což ji vyjde na dalších téměř pět tisíc korun za pololetí.



„Rodiny s dětmi musí stále kalkulovat, myslet o několik měsíců napřed a kontinuálně tvořit krátkodobou, ale i dlouhodobou finanční rezervu. Z té krátkodobé pak hradit výdaje na školu, zájmové kroužky, kapesné. Dlouhodobou rezervou pak tvořit jistoty do budoucna, jako jsou stavební spoření, penzijní fondy a jiné formy investování,“ říká finanční poradce skupiny Partners David Kučera.

Více dětí rovná se více peněz na vybavení
Z praxe rodičů školou povinných dětí je zřejmé, že plánovat finance více dopředu musí rodiče s vícero dětmi.

„Obléknout a obout do nového školního roku jedno dítě není dnes potíž ani pro samoživitelku. Oproti tomu vybavit tři školou povinné děti už dá zabrat i dvěma pracujícím rodičům. Začínám si odkládat peníze pro tuto příležitost už koncem školního roku,“ říká Jarmila.

Podle jejího názoru není namístě argument některých rodičů, že sourozenci mají výhodu, protože po sobě oblečení, obuv i jiné věci dědí.

„To platí u kojenců nebo batolat. Dospívající dítě nechce nosit do školy obnošené tenisky nebo obnošený a potrhaný batoh. Ta praxe, kdy se cvičky dědily z generace na generaci, je naštěstí už dávno za námi,“ tvrdí.

Přezůvky, sportovní obuv i tepláky
Základem výbavy školáka jsou přezůvky, které se dají zakoupit do 300 korun, sportovní obuv do tělocvičny a na hřiště po 500 korunách, legíny nebo tepláky pak za 250 korun. V průběhu září třídní učitelé vybírají paušální částku na nákup pomůcek a pracovních sešitů, většinou kolem 1500 korun a dále zhruba 1 tisíc korun na mimoškolní akce, jako jsou výlety nebo kulturní události.

„S třídním učitelem se dnes mohou rodiče běžně domluvit i na posunutí nebo rozložení částky. Dítě a jeho spolužáci o tom nemusí vůbec vědět. I tak se dá situace v krajním případě řešit, vždy je ale třeba s třídním učitelem komunikovat osobně, nikoliv vzkazy po dítěti,“ uzavírá David Kučera.

Zdroj: e15.cz