Den finananční gramotnosti

Jaké měsíční splátky jde kvůli finančním potížím odložit a jaké ne

Spořím si | 12.5.2020
I když kvůli uzavření obchodů a provozoven některé domácnosti peníze ušetřily, řada lidí má kvůli pandemii nižší příjmy a musí sahat na úspory. Na místě je tedy každopádně šetřit. Což lze i v případě placení sjednaných finančních produktů. Jen je třeba vědět, u kterých to jde, a kdy to možné není.
Jaké měsíční splátky jde kvůli finančním potížím odložit a jaké ne

Krize covid-19 zaskočila nejednu domácnost. Lidé začali řešit výši svých úspor a někteří z nich si položili i otázku, jak dlouho se svou finanční rezervou vydrží. Což je podle finančního poradce skupiny Partners Ondřeje Hatlapatky velice příhodná otázka.

„Před krizí jsme žili v extrémně konzumním prostředí, v ekonomickém růstu a blahobytu. Nikdo si nepřipouštěl, že může nastat něco zlého. Některé domácnosti žily od výplatě k výplatě. Až najednou zjistily, že mají problém si například nakoupit najednou větší množství zásob jídla,“ říká.

Na povzbuzení však dodává, že situace, kdy dojde nebo hrozí ponížení rodinných rozpočtů, se zvládnout dá. Důležité je v takovou chvíli zachovat klidnou hlavu a nepodléhat panice. „Mnohem lepší je si udělat audit financí, takzvanou revizi rodinného rozpočtu a pokusit se v něm najít úspory,“ upřesňuje Hatlapatka.

Povinné versus nepovinné platby
Při revizi rodinného rozpočtu je třeba si nejprve uvědomit, které z plateb jsou povinné, a které nikoli. U těch druhých je pak možný odklad nebo dokonce jejich nezaplacení, a to bez sankce či připsaného penále. Mezi nepovinné finanční produkty patří například měsíční úložka na stavební spoření, platba na doplňkové penzijní spoření, pravidelné investice či vklady na spořicí účet. Tyto finanční produkty jsou flexibilní a lze je přestat platit okamžitě a bez oznámení komukoliv.

„Určitou výjimku tvoří pouze stavební spoření, kde je dobré částku uhradit do konce roku, aby střadatel nepřišel o státní příspěvek. Ale i v tuto chvíli lze na čas platby do stavebního spoření přerušit,“ vysvětluje Ondřej Hatlapatka s tím, že státní podpora ve výši 10 procent se ke stavebnímu spoření připisuje vždy až na konci kalendářního roku. A to z ročně uložené částky do 20 tisíc korun. Proto je výhodné na odložené příkazy koncem roku pamatovat, a pokud se finanční situace v rodině zlepší, na účet stavebního spoření určitě zaslat finanční obnos do výše 20 tisíc korun.

Jak je to u spoření na penzi
Úložky do penzijního připojištění je stejně jako u stavebního spoření možné zcela bez sankce přerušit. Jinak řečeno, prostě je nezaplatit, ale s tím rozdílem, že státní příspěvek se u penzijního připojištění připisuje kvartálně. Zde je ale potřeba připomenout, že pro daňové úlevy se v ročním zúčtování daně či daňovém přiznání vypisuje součet vložených peněz za celý kalendářní rok. U mimořádného vkladu do penzijního fondu na konci roku či čtvrtletí je ale třeba o tom informovat penzijní společnost.

V souvislosti s krizí covid-19 odborníci zcela jistě varují před ukončením penzijního spoření. „Snažíme se naše klienty vzdělávat a doporučujeme jim, aby v rámci aktuální situace nedělali jakákoliv unáhlená rozhodnutí a pokračovali ve spoření. Penzijní spoření je dlouhodobý produkt, který dokáže pracovat s tržními výkyvy,“ tvrdí generální ředitel ČSOB penzijní společnosti Martin Vašek.

Podle něj mohou nyní některé produkty přinést i zajímavější výnos. K nim patří i penzijní spoření nebo podílové fondy, které investují na trzích, kde jsou ceny aktiv nyní na svých minimech. Což znamená, že je lze nakupovat za levno. Kdo tedy může, ať investice nepřerušuje, naopak na místě je i případné navýšení investice.

Pokud jde o investování například do podílových fondů, tak je pouze na střadateli samotném, který měsíc a kolik do fondu zašle. Nikdo ho za to penalizovat ani upomínat nebude. A zároveň o tom nemusí ani nikoho informovat.

Co se platit určitě musí
K povinným platbám patří jednoznačně pojištění. Tuzemské pojišťovny jsou sice ochotné platby pojistného ať už měsíční, čtvrtletní či roční pozastavit, ale žadatel se musí smířit s tím, že pojišťovna zároveň s tím pozastaví i sjednanou pojistnou ochranu.

„Pozastavit nebo zamrazit pojištění není tím správným krokem. Právě u pojištění totiž platí, že se musí platit i v dobách těžkých. Riziko, že dojde k úrazu, nemoci či jiné pojistné události je všudypřítomné a dochází k nim i během krize. A pokud domácnost tyto platby pozastaví, zvyšuje riziko toho, že se dostane do skutečné finanční tísně,“ vysvětluje Hatlapatka.

Stejně jako pojištění by domácnosti měly udržet platby záloh na energie, vody či telefonním operátorům. V případě, že by se domácnost opravdu ocitla bez finančních prostředků, pak by se měla obrátit na poskytovatele služeb či místní úřad, a dohodnout se na odkladu platby či splátkovém kalendáři. „V takových situacích je třeba vždy komunikovat, telefonovat a zkoušet vše, co se dá. Nikdy však dluhy nezametat pod koberec, ony si dlužníka stejně na konec najdou,“ uzavírá Ondřej Hatlapatka.

Zdroj: iDNES.cz